Tuto stránku nemusí číst ti čtenáři, kteří se nijak zvlášť nezajímají o naše publikační záměry. Pro ty, kteří se ale zajímají o to, jak časopis Vhled vznikl, kdo na jeho stránkách publikoval a jak bychom chtěli orientovat jeho obnovenou verzi je určena následující stránka. Stránka také objasňuje, o jaký typ autorů máme zájem a jaké možnosti bychom rádi nabídli. Těšíme se na další podněty a nápady svých čtenářek a čtenářů.
Ještě několik slov o lidech, kterým bychom rádi nabídli prostor na stránkách časopisu Vhled. Když časopis Vhled kdysi začínal, podpořil ho svou autoritou president Václav Havel. Taková podpora samozřejmě zavazovala a dosud zavazuje. Tento závazek se vztahuje především k dodržování potřebné úrovně časopisu. Autoři, kteří v té době přispívali do našeho časopisu pocházeli téměř výlučně z univerzitního nebo akademického prostředí. Například: profesor Zdeněk Neubauer, profesor Petr Vopěnka, profesor Milan Balabán, doc. Ivan M. Havel, dr. Petr Bob, doc. Ivan O. Štampach, profesorka Anna Hogenová, profesor Stanislav Komárek, a další.
Některé z těchto osobností jsme opět oslovili a jsme opravdu rádi, že naše nabídka nezůstala bez pozitivní odezvy. To vytváří dobrý základ k rozšíření původní koncepce časopisu. Dnes je například již patrná nesrozumitelnost myšlenkového pozadí vzniku evropské vědy. Výklad, který nabízí většina prací, které se zabývají dějinami evropské vědy se nesnaží dopracovat ke skutečným kořenům evropského vědeckého myšlení. Existují ale i takové, které mají v této oblasti vynikající úroveň. Dokonce i v českém jazyce. Jsou to především práce profesora Zdeňka Neubauera a monumentální dílo z dějin matematiky, které vytvořil profesor Petr Vopěnka, kromě řady kvalitních překladů.
Navíc jsme stále více konfrontováni s tím, že i v rámci jiných kultur vznikly systematicky pracující badatelské školy, s kterými se evropské vědecké přístupy dosud jen obtížně vyrovnávají. Tím vším se musíme do budoucna zabývat. Zvláště, když metody, které tyto školy používají se docela dobře uplatňují v praxi. Přestože z hlediska evropských teoretických představ vlastně nikdo neví proč. Poslední desetiletí ale ukázala, že i v rámci evropské vědy jsou dva pohledy lepší, než jeden.
Kvantová fyzika je s teorií relativity rovněž principiálně neslučitelná. Přesto, jestliže používáme oba přístupy, dozvíme se o skutečnosti podstatně více, než kdybychom se dívali na skutečnost jen prostřednictvím jednoho z těchto pohledů. A právě tak bychom měli přistupovat i k badatelským školám, které vznikaly v jiných historických dobách a v rámci jiných kultur, než je naše. Tuto novou otevřenost vnesl do západního vědeckého myšlení věhlasný americký přírodovědec a kybernetik profesor Gregory Bateson. Stále však pro nás není nic lehkého si tento otevřený přístup osvojit. Napomáhat této otevřenosti je jedním z cílů našeho časopisu.
A konečně bychom rádi nabídli prostor studentům, nejen vysokoškolským, ale i středoškolským. Českou republiku každý rok úspěšně reprezentují ve světě nadaní studenti, kteří se na mezinárodních soutěžích umísťují na předních místech, a to zcela pravidelně. Myslím, že by tito studenti měli nalézt i doma vhodný publikační prostor a měli by mít možnost zveřejňovat své práce vedle dobrých a již zavedených autorů.
Ostatně podobné oddíly mají i jiné časopisy věnované badatelské práci, například Scientific American. Proč bychom je v tom neměli napodobit? Původní časopis Vhled vznikl ve znamení tvořivého pohledu na skutečnost, ale to neznamená, že by měl opouštět meze badatelské poctivosti, solidnosti a serióznosti. Jestliže jsme se rozhodli hledat hlubší souvislosti, nic jiného nám vlastně ani nezbývá, nechceme-li utonout v bludišti vlastních sebeklamů, které jsou zde vždy ochotně k dispozici a kterým dává prostor tolik médií na internetu i jinde. Co tedy chceme? Především jsme přesvědčeni, že:
Dva pohledy na skutečnost jsou lepší, než jeden (byť by byly principiálně zcela neslučitelné). Důležité je, zdali pravdivě vypovídají o skutečnosti.
Dále jsme přesvědčeni, že nežijeme ve světě neosobní a netečné objektivní reality (v tom smyslu, jak byla chápána donedávna), ale že skutečnost má svou niternost. Jestliže však věci mají své nitro, které je přístupné vhledu (jak dosvědčují celé dějiny poznání), pak je třeba vzít tuto skutečnost na vědomí a poctivě se s ní vyrovnat.
Časopis Vhled by rád zveřejňoval právě články autorů, kteří se snaží pronikat k vnitřním souvislostem v těch oblastech, kterými se zabývají. Právě proto se jmenuje náš časopis Vhled. A současně bychom rádi to vše předávali jazykem, který by byl dobře přístupný všem čtenářům, kteří o takovou oblast projeví zájem, nejen specializovaným badatelům.
Byli bychom rádi, aby do časopisu přispívali jak úspěšní badatelé, tak tvořiví studenti.
Stejně tak bychom byli rádi, kdyby se náš časopis stal v oblasti svého zaměření kvalitním prostorem neformálního vzdělávání zvláště studentů, ale i ostatních čtenářů, kteří o něco takového projeví zájem.
Těším se na vzájemnou spolupráci